Štítek: edunews

Rubriky
EduNews

Žákům často chybí triviální IT dovednosti, EduNews #8

EduNews

Zdravíme z Educatora! Je tu další adventní týden a s ním i letošní poslední přehled novinek a zpráv z českého školství. Držme se a popřejme si úspěšný, produktivní a zároveň vánočně klidný týden.

Žákům často chybí triviální IT dovednosti.

Při takovémhle stanovisku by jednomu šel mráz po zádech. A v dnešní době o to víc kvůli hybridní a distanční výuce, které zažil takřka každý z nás. Jakub Mazuch, expert na informatiku a pedagog, tvrdí, že nedostatky zasahují i do disciplín jako je ovládání PC skrze myš, psaní na klávesnici a podobně. Toto zjištění vyplynulo ze zkušeností při výuce v rámci pandemie.

Pandemie COVIDu ale přinesla i dobré věci. Jedna z takových změn je kupříkladu možnost žáka se připojit do hodiny, která se odehrává prezenčně, i když má zlomenou nohu a nemůže se tedy dostavit do školy. Více podrobností zde.

 

Je zde i zajímavá polemika na téma inkluze. Je důležitější budoucnost českého školství, nebo vzdělání mého dítěte? Podle autorky víceletá gymnázia neoplývají žádnými pokrokovými pedagogickými metodami. Nikdo je tam totiž nezdržuje. To bohužel přispívá k rozdělení společnosti na “chytré” a “hloupé” i úspěšné a neúspěšné. Je to správně? To se můžete dozvědět právě tady.

Vyspělé země rozdíly mezi školáky stírají, v Česku je prohlubujeme, varuje sociolog

V duchu Inkluze budeme pokračovat!

Jaký je důvod proč ostatní země stírají rozdíly mezi dětmi, ale nám v Česku se to nedaří? Na to se snaží nalézt odpověď Sociolog Daniel Prokop. Co je za vinou se dozvíte na tomto odkazu.

Ke zlepšení pak mohou vést, s trochou štěstí, i různé iniciativy, jako třeba Educator ☺. A my vám přejeme jen to nejlepší, rodinnou pohodu s těmi nejbližšími a hodně radosti do nového roku!

 

Za Educator, Kryštof

EduNews

Jak si české školství poradilo s pandemií? 
Na letní žurnalistické škole v Havlíčkově brodě pořádal Deník Nl debatu na téma „Jak si české školství poradilo s pandemií?“ 
 
Mezi diskutovanými tématy byla mimo jiné i psychický blahobyt dětí, rodičů a všech zúčastněných ve vzdělávacím procesu. 
Alarmujicí je, že podle agentury PAQ Research má až 40% učitelů deprese. Přitom tito pedagogové neradi vyhledávají pomoc odborníka, protože se mají pak pocit selhání. Dalším z načatých témat je fakt, že děti v pubertálním věku a před ním vidí ve škole hlavně socializační příležitost, a ta byla odsunuta na druhou kolej. 
 
Zmínili se i silné a slabé stránky školství. Zásadně vnímanou nevýhodou je fakt, že se děti nevedou ke flexibilitě, která je čím dál více potřeba. 
 
 
 
 
Učitelé si musí dobrý plat vyčekat. Politici by na ně neměli zase zapomenout
Platy učitelů narostly od roku 2018 o 40%. To ale nemusí stačit, je totiž třeba budovat dlouhodobý trend. Změna se totiž může projevit až později.
 
Jak je ale známo, nekvalitní pedagogové vychovávají nekvalitní doktory, kterým se nemusí povést operace, inženýry stavitele, kterým se bortí mosty a účetní, kteří ztrácí peníze. Pokud samotní pedagogové nejsou kvalitní, je lehké rozdat si pochvaly, a pak přemýšlet nad tím, čím to je, že úroveň pracovníků klesá… A ač dnešní doba mnohdy káže, i správně, jinak, peníze jsou taky motivace. 
 
 
 
 
Škola nemá přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat, myslí si předsedkyně Učitelské platformy Mazancová 
Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová tvrdí, že školy nenesou roli toho, kdo má přesvědčit děti k testování. Učitelé by měli s dětmi pracovat individuálně, aby diplomaticky vysvětlil, proč někdo nosí a někdo nenosí ochranné pomůcky. Jednoznačným pozitivem pak je zlepšení komunikace ministerstva a učitelů, kteří jsou navíc více viditelní. 
 
 

Přejete si dostávat novinky ve vzdělání

Přihlaste se k odběru a dostávejte týdenní report těch nejnovějších metod a technik ve vzdělávání z Česka a celého světa.

EduNews
Odesláním souhlasíte se zpracováním Vašich údajů.
Rubriky
EduNews

Modernizace odborného vzdělávání od ministerstva školství, EduNews #7

EduNews

Ahoj, je tu nový týden a s tím tři zajímavé zprávy ze světa vzdělávání.

Přejeme krásný čas při čtení na začátku pracovního týdne.

Jako první bych ráda doporučila tento článek, který pojednává o Modernizaci odborného vzdělávání, kterou připravuje Ministerstvo školství.

Ministerstvo školství připravuje modernizaci odborného středoškolského vzdělávání. Chce změnit obsah učiva tak, aby se mohla zvýšit propustnost mezi jednotlivými obory a zlepšilo se uplatnění absolventů na trhu práce. Základem vzdělávacích plánů by mělo být všeobecné vzdělání, na které by navazovalo odborné zaměření s praktickým vzděláváním. Některé obory by se mohly sloučit s jinými. 

Také doporučuji podívat se na tato krátká animovaná videa – seriál V digitálním světě.

Patnáctidílný seriál V digitálním světě. z portálu JSNS.cz skrze krátká dvouminutová animovaná videa otevírá poutavým způsobem témata, která se týkají života každého dítěte. Původem francouzský animovaný seriál je určen pro diváky mladšího školního věku. Přibližuje dětem prostředí „nul a jedniček“ a seznamuje je se základními pojmy a nástroji digitálního světa jako jsou vyhledávače, cookies nebo „lajky“. 

A poslední zajímavostí, je článek, který spíše kritizuje digitální vzdělávání, a jaký to může mít nad děti dopad. Je to zajímavé a myslím, že díky tomu si každý můžeme vytvořit svůj názor s čím souhlasíme a čím ne. Studii si můžete přečíst zde.

Doufám, že Vám tyto články jsou ku pomoci, uvítáme jakýkoli podnět na zlepšení. Přejeme hodně zdraví a sil, 

Veronika a Kryštof, Educator

EduNews

Jak si české školství poradilo s pandemií? 
Na letní žurnalistické škole v Havlíčkově brodě pořádal Deník Nl debatu na téma „Jak si české školství poradilo s pandemií?“ 
 
Mezi diskutovanými tématy byla mimo jiné i psychický blahobyt dětí, rodičů a všech zúčastněných ve vzdělávacím procesu. 
Alarmujicí je, že podle agentury PAQ Research má až 40% učitelů deprese. Přitom tito pedagogové neradi vyhledávají pomoc odborníka, protože se mají pak pocit selhání. Dalším z načatých témat je fakt, že děti v pubertálním věku a před ním vidí ve škole hlavně socializační příležitost, a ta byla odsunuta na druhou kolej. 
 
Zmínili se i silné a slabé stránky školství. Zásadně vnímanou nevýhodou je fakt, že se děti nevedou ke flexibilitě, která je čím dál více potřeba. 
 
 
 
 
Učitelé si musí dobrý plat vyčekat. Politici by na ně neměli zase zapomenout
Platy učitelů narostly od roku 2018 o 40%. To ale nemusí stačit, je totiž třeba budovat dlouhodobý trend. Změna se totiž může projevit až později.
 
Jak je ale známo, nekvalitní pedagogové vychovávají nekvalitní doktory, kterým se nemusí povést operace, inženýry stavitele, kterým se bortí mosty a účetní, kteří ztrácí peníze. Pokud samotní pedagogové nejsou kvalitní, je lehké rozdat si pochvaly, a pak přemýšlet nad tím, čím to je, že úroveň pracovníků klesá… A ač dnešní doba mnohdy káže, i správně, jinak, peníze jsou taky motivace. 
 
 
 
 
Škola nemá přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat, myslí si předsedkyně Učitelské platformy Mazancová 
Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová tvrdí, že školy nenesou roli toho, kdo má přesvědčit děti k testování. Učitelé by měli s dětmi pracovat individuálně, aby diplomaticky vysvětlil, proč někdo nosí a někdo nenosí ochranné pomůcky. Jednoznačným pozitivem pak je zlepšení komunikace ministerstva a učitelů, kteří jsou navíc více viditelní. 
 
 

Přejete si dostávat novinky ve vzdělání

Přihlaste se k odběru a dostávejte týdenní report těch nejnovějších metod a technik ve vzdělávání z Česka a celého světa.

EduNews
Odesláním souhlasíte se zpracováním Vašich údajů.
Rubriky
EduNews

Češi jsou v angličtině pátí nejhorší v Evropě, Edunews #6

EduNews

Týden se s týdnem sešel a je tu šestý díl Edunews, který vám přináší nejnovější příspěvky o vzdělávání. Příjemné počtení!

Češi jsou v angličtině pátí nejhorší v Evropě. To zjistila největší soukromá vzdělávací instituce na světě, Education First. Z jejich dat vyplývá, že znalosti českých jsou páté nejhorší v rámci Evropy. V rámci světa pak se umisťujeme na 27. místě, vyvozeno z propadu o 6 pozic. Lepšími mluvčími se stávají Slováci, ale třeba i Bulhaři a Řekové. Nicméně není třeba věšet hlavu, protože i tak jsme na tom relativně dobře. Stále se řadíme do zemí s vysokou znalostí angličtiny. Zajímavým poznatkem je fakt, že je zde korelace mezi znalostí angličtiny a vysokou životní úrovní. Abychom se nadále ve znalostech mnohdy prvního cizího jazyka nadále zlepšovali, je třeba zapojit angličtinu do každodenního života. Tedy se s ní nesmíme setkat jenom ve škole. Více se dozvíte zde.

Výzkum „Dopad Covidu-19 na OVP“ v rámci Moravskoslezského kraje zjistil, že téměř čtvrtina oborů ztratila během pandemie kontakt se spolupracující firmou. Jedněmi z nejvíce ohrožených oborů je například kuchař, ošetřovatel nebo autoelektrikář. Opětovné navázání vztahů je také problém. 66% oborů v rámci průzkumu by uvítalo pomoc  s navázáním další spolupráce. Bohužel pandemie měla dopad i na odborné kompetence, které jdou jen obtížně v rámci distanční výuky nahradit. Jak toto vše zvrátit? Jednou z nadějí je pakt zaměstnanosti, poskytující metodickou a koordinační podporu v rámci Moravskoslezského kraje. Prohlubuje propojení firmy a školy pro vzájemnou spolupráci. Více zde.

Dominik Stroukal tvrdí, že vzdělávání, které máme nyní je téměř totožné s tím, kterým si prošly naše prababičky. Nicméně změna je na dohled. I přes úspěchy jako vymícení fyzických trestů a implementace online vzdělávání je rozdíl z perspektivy sedícího v lavici menší, než bychom rádi. Nicméně jakožto bohatnoucí společnost vidíme skvělé změny, jako je například otevření možnosti podávat učitelům zpětnou vazbu. Nebylo by  ale rozumné, aby i samotní žáci podávali zpětnou vazbu učitelům, nejen rodiče? Přečtěte si  celý článek.

Velice si vážíme vaší pozornosti! Pro to, abychom vám mohli přinést ty nejlepší příspěvky z Českého prostředí v oblasti vzdělávání bychom rádi znali vaší zpětnou vazbu. Pokud máte jakékoliv podněty ,neváhejte nám je poslat!
Těšíme se na Vás příští týden,

Kryštof, Educator

EduNews

Jak si české školství poradilo s pandemií? 
Na letní žurnalistické škole v Havlíčkově brodě pořádal Deník Nl debatu na téma „Jak si české školství poradilo s pandemií?“ 
 
Mezi diskutovanými tématy byla mimo jiné i psychický blahobyt dětí, rodičů a všech zúčastněných ve vzdělávacím procesu. 
Alarmujicí je, že podle agentury PAQ Research má až 40% učitelů deprese. Přitom tito pedagogové neradi vyhledávají pomoc odborníka, protože se mají pak pocit selhání. Dalším z načatých témat je fakt, že děti v pubertálním věku a před ním vidí ve škole hlavně socializační příležitost, a ta byla odsunuta na druhou kolej. 
 
Zmínili se i silné a slabé stránky školství. Zásadně vnímanou nevýhodou je fakt, že se děti nevedou ke flexibilitě, která je čím dál více potřeba. 
 
 
 
 
Učitelé si musí dobrý plat vyčekat. Politici by na ně neměli zase zapomenout
Platy učitelů narostly od roku 2018 o 40%. To ale nemusí stačit, je totiž třeba budovat dlouhodobý trend. Změna se totiž může projevit až později.
 
Jak je ale známo, nekvalitní pedagogové vychovávají nekvalitní doktory, kterým se nemusí povést operace, inženýry stavitele, kterým se bortí mosty a účetní, kteří ztrácí peníze. Pokud samotní pedagogové nejsou kvalitní, je lehké rozdat si pochvaly, a pak přemýšlet nad tím, čím to je, že úroveň pracovníků klesá… A ač dnešní doba mnohdy káže, i správně, jinak, peníze jsou taky motivace. 
 
 
 
 
Škola nemá přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat, myslí si předsedkyně Učitelské platformy Mazancová 
Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová tvrdí, že školy nenesou roli toho, kdo má přesvědčit děti k testování. Učitelé by měli s dětmi pracovat individuálně, aby diplomaticky vysvětlil, proč někdo nosí a někdo nenosí ochranné pomůcky. Jednoznačným pozitivem pak je zlepšení komunikace ministerstva a učitelů, kteří jsou navíc více viditelní. 
 
 

Přejete si dostávat novinky ve vzdělání

Přihlaste se k odběru a dostávejte týdenní report těch nejnovějších metod a technik ve vzdělávání z Česka a celého světa.

EduNews
Odesláním souhlasíte se zpracováním Vašich údajů.
Rubriky
EduNews

Projekt „Jak se rychle naučit“ od Honzy Kohuta, EduNews #5

EduNews

Je tu pátý díl Edunews a s ním pár řádků o digitalizaci vzdělávání, ale taky přípravě na (prozatím) nevyhnutelná související tématem, jako jsou kyberšikana, ale i dopad distanční výuky na učitele. Příjemné počtení!

Se vzrůstající mírou využívání moderních technologií ve vzdělávání nesmíme opomenout ani nemilé stránky tohoto procesu, jako je například kyberšikana. Videohra Digistories: Nela vás uvede do prostředí kyberšikany, kde lze prožít scénáře, které bohužel mnohdy zažívají studenti ve školách. Abychom tuto propast poráželi, je třeba ji poznat. Naštěstí nemusíme naživo, ale lze k tomuto účelu využít tato hra.

Projekt „Jak se rychle naučit“ od Honzy Kohuta je známou platformou pro mnohé studenty, kde mohou najít způsoby studia, které následují moderní trendy. Autor píše milou, přívětivou formou, která se dobře čte mladým lidem. Doporučujeme si stránky pročíst, protože vzdělávání by mělo být jako cvičení. Nepolevovat v dlouhodobém horizontu a soustavně se snažit. Přečtěte si více a povězte svým studentům a lidem ve vašem okolí o projektu Jakserychlenaucit.

Velkým tématem v dnešní době je psychologický blahobyt, a proto bychom se o něm všichni měli vzdělávat. A proč o něm píšeme? Je to například i kvůli tomu, že se distanční výuka podepsala na psychickém stavu učitelů. Poznáme-li svá úskalí, dokážeme jim efektivněji čelit.

S časopisem Psychomat jsme navázali spolupráci, a nejen proto doporučujeme, abyste na něj mrkli a rozšířili své povědomí o duševním zdraví. Doporučujeme je sledovat na sociálních sítích pro užitečné tipy a informace. Více se dočtete zde.

Moc děkujeme za vaši pozornost a jako vždy – nebojte se nám dávat jakoukoliv zpětnou vazbu. Upřímně ji uvítáme, aby pro vás Edunews bylo co nejpřínosnější. Těšíme se na vás příští týden.

Kryštof, Educator.

EduNews

Jak si české školství poradilo s pandemií? 
Na letní žurnalistické škole v Havlíčkově brodě pořádal Deník Nl debatu na téma „Jak si české školství poradilo s pandemií?“ 
 
Mezi diskutovanými tématy byla mimo jiné i psychický blahobyt dětí, rodičů a všech zúčastněných ve vzdělávacím procesu. 
Alarmujicí je, že podle agentury PAQ Research má až 40% učitelů deprese. Přitom tito pedagogové neradi vyhledávají pomoc odborníka, protože se mají pak pocit selhání. Dalším z načatých témat je fakt, že děti v pubertálním věku a před ním vidí ve škole hlavně socializační příležitost, a ta byla odsunuta na druhou kolej. 
 
Zmínili se i silné a slabé stránky školství. Zásadně vnímanou nevýhodou je fakt, že se děti nevedou ke flexibilitě, která je čím dál více potřeba. 
 
 
 
 
Učitelé si musí dobrý plat vyčekat. Politici by na ně neměli zase zapomenout
Platy učitelů narostly od roku 2018 o 40%. To ale nemusí stačit, je totiž třeba budovat dlouhodobý trend. Změna se totiž může projevit až později.
 
Jak je ale známo, nekvalitní pedagogové vychovávají nekvalitní doktory, kterým se nemusí povést operace, inženýry stavitele, kterým se bortí mosty a účetní, kteří ztrácí peníze. Pokud samotní pedagogové nejsou kvalitní, je lehké rozdat si pochvaly, a pak přemýšlet nad tím, čím to je, že úroveň pracovníků klesá… A ač dnešní doba mnohdy káže, i správně, jinak, peníze jsou taky motivace. 
 
 
 
 
Škola nemá přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat, myslí si předsedkyně Učitelské platformy Mazancová 
Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová tvrdí, že školy nenesou roli toho, kdo má přesvědčit děti k testování. Učitelé by měli s dětmi pracovat individuálně, aby diplomaticky vysvětlil, proč někdo nosí a někdo nenosí ochranné pomůcky. Jednoznačným pozitivem pak je zlepšení komunikace ministerstva a učitelů, kteří jsou navíc více viditelní. 
 
 

Přejete si dostávat novinky ve vzdělání

Přihlaste se k odběru a dostávejte týdenní report těch nejnovějších metod a technik ve vzdělávání z Česka a celého světa.

EduNews
Odesláním souhlasíte se zpracováním Vašich údajů.
Rubriky
EduNews

Mezery ve znalostech a nerovnosti ve vzdělání EduNews #4

EduNews

Ahoj všichni,

máme tu poslední vydání Edu News v rámci testovacího období.

Rádi bychom Vás proto poprosili o zpětnou vazbu. Rádi se dozvíme, jak jste se zprávami spokojeni, co můžeme průběžně pozměnit, vylepšovat či posílit. Dejte nám (mně a Kryštofovi) prosím vědět ideálně e-mailem do konce tohoto týdne.

Mezery ve znalostech a nerovnosti ve vzdělání. Česká školní inspekce zveřejnila dopady distanční výuky

Hlavně na dálku se žáci a studenti učili loni zhruba od října do května. „Je jasné, že extrémní délka období, ve kterém neprobíhala prezenční výuka, znamenala výrazný zásah dotýkající se vzdělávacího procesu u celé jedné generace žáků,“ uvádí inspekční zpráva. Podle ní učení na dálku odhalilo slabá místa, mezi která patří nerovnosti v kvalitě vzdělávání i regionální rozdíly.

Celý článek naleznete zde.

Školka od tří let zvyšuje šanci na lepší vzdělání i zaměstnání, popsal český výzkum

„Podněty a sociální dovednosti, které tříleté dítě získává v mateřské škole, je těžké v prostředí domova nahradit, a to zejména u dětí se socio-ekonomicky slabším rodinným zázemím,“ uvedla jedna z autorek studie Klára Kalíšková.

Celý článek si můžete přečíst zde.

 A na závěr pokud máte 30 minut času, tak doporučuji toto video na téma:

Děti potřebují podporu, výsledky ve škole jsou závislé na úrovni rodiny, připomíná dětský psycholog Mertin

Psycholog Mertin ve videu zajímavě vysvětluje svůj pohled na přístupu rodičů ke škole a k jejich podpoře. Zajímavá odpověď pro mne byla, když se ho moderátor zeptal ve smyslu, „Jak trestat děti, když přinesou špatnou známku?“ a on odpověděl, „Otázkou je spíše proč je za to mají trestat.“ Spíše zmiňuje, že by se mělo tím pádem trestat za tu špatnou známku i rodiče a učitele, nejen dítě, to samé platí u odměny. Zmiňuje, že výsledky dětí jsou závislé na podpoře rodiny a učitele, dle něho by měly dostávat vysvědčení všechny tyto tři skupiny. Zmiňuje také, že dětí si máme vážit, je to naše budoucnost a potom až mi budeme starší, tak na ně budeme závislé. 

Více se dozvíte ve videu na tomto odkazu.

A to je pro dnešek vše. Ještě jednou připomínáme prosbu a rovnou i předem děkujeme za zpětnou vazbu, která nám pomůže s vizí, jak pokračovat a budeme se na vás těšit v ostrém provozu. 

Za Educator zdraví Veronika.

EduNews

Jak si české školství poradilo s pandemií? 
Na letní žurnalistické škole v Havlíčkově brodě pořádal Deník Nl debatu na téma „Jak si české školství poradilo s pandemií?“ 
 
Mezi diskutovanými tématy byla mimo jiné i psychický blahobyt dětí, rodičů a všech zúčastněných ve vzdělávacím procesu. 
Alarmujicí je, že podle agentury PAQ Research má až 40% učitelů deprese. Přitom tito pedagogové neradi vyhledávají pomoc odborníka, protože se mají pak pocit selhání. Dalším z načatých témat je fakt, že děti v pubertálním věku a před ním vidí ve škole hlavně socializační příležitost, a ta byla odsunuta na druhou kolej. 
 
Zmínili se i silné a slabé stránky školství. Zásadně vnímanou nevýhodou je fakt, že se děti nevedou ke flexibilitě, která je čím dál více potřeba. 
 
 
 
 
Učitelé si musí dobrý plat vyčekat. Politici by na ně neměli zase zapomenout
Platy učitelů narostly od roku 2018 o 40%. To ale nemusí stačit, je totiž třeba budovat dlouhodobý trend. Změna se totiž může projevit až později.
 
Jak je ale známo, nekvalitní pedagogové vychovávají nekvalitní doktory, kterým se nemusí povést operace, inženýry stavitele, kterým se bortí mosty a účetní, kteří ztrácí peníze. Pokud samotní pedagogové nejsou kvalitní, je lehké rozdat si pochvaly, a pak přemýšlet nad tím, čím to je, že úroveň pracovníků klesá… A ač dnešní doba mnohdy káže, i správně, jinak, peníze jsou taky motivace. 
 
 
 
 
Škola nemá přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat, myslí si předsedkyně Učitelské platformy Mazancová 
Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová tvrdí, že školy nenesou roli toho, kdo má přesvědčit děti k testování. Učitelé by měli s dětmi pracovat individuálně, aby diplomaticky vysvětlil, proč někdo nosí a někdo nenosí ochranné pomůcky. Jednoznačným pozitivem pak je zlepšení komunikace ministerstva a učitelů, kteří jsou navíc více viditelní. 
 
 

Přejete si dostávat novinky ve vzdělání

Přihlaste se k odběru a dostávejte týdenní report těch nejnovějších metod a technik ve vzdělávání z Česka a celého světa.

EduNews
Odesláním souhlasíte se zpracováním Vašich údajů.
Rubriky
EduNews

Jak si české školství poradilo s pandemií? EduNews #3

EduNews

Krásné pondělí! Další týden uběhl, a i proto je tu další díl EduNews, který přináší zajímavosti a novinky ze světa vzdělávání a školství.

Věříme, že se vám tyto výtahy budou líbit, a že vás navnadí na zajímavé články, o kterých pojednávají. Své dotazy a připomínky nám neváhejte pokládat, rádi je zodpovíme a implementujeme vhodně do další publikace.

Krásný zbytek týdne,

za EduNews přejí Veronika a Kryštof

Jak si české školství poradilo s pandemií?
Na letní žurnalistické škole v Havlíčkově brodě pořádal Deník Nl debatu na téma „Jak si české školství poradilo s pandemií?“ 

Mezi diskutovanými tématy byla mimo jiné i psychický blahobyt dětí, rodičů a všech zúčastněných ve vzdělávacím procesu. 

Alarmujicí je, že podle agentury PAQ Research má až 40% učitelů deprese. Přitom tito pedagogové neradi vyhledávají pomoc odborníka, protože se mají pak pocit selhání. Dalším z načatých témat je fakt, že děti v pubertálním věku a před ním vidí ve škole hlavně socializační příležitost, a ta byla odsunuta na druhou kolej. 

Zmínili se i silné a slabé stránky školství. Zásadně vnímanou nevýhodou je fakt, že se děti nevedou ke flexibilitě, která je čím dál více potřeba. 

Celý článek je k dispozici na tomto odkaze.

Platy učitelů narostly od roku 2018 o 40%. To ale nemusí stačit, je totiž třeba budovat dlouhodobý trend. Změna se totiž může projevit až později.

 Jak je ale známo, nekvalitní pedagogové vychovávají nekvalitní doktory, kterým se nemusí povést operace, inženýry stavitele, kterým se bortí mosty a účetní, kteří ztrácí peníze. Pokud samotní pedagogové nejsou kvalitní, je lehké rozdat si pochvaly, a pak přemýšlet nad tím, čím to je, že úroveň pracovníků klesá… A ač dnešní doba mnohdy káže, i správně, jinak, peníze jsou taky motivace. 

Další podrobnosti naleznete zde.

Škola nemá přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat, myslí si předsedkyně Učitelské platformy Mazancová

Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová tvrdí, že školy nenesou roli toho, kdo má přesvědčit děti k testování. Učitelé by měli s dětmi pracovat individuálně, aby diplomaticky vysvětlil, proč někdo nosí a někdo nenosí ochranné pomůcky. Jednoznačným pozitivem pak je zlepšení komunikace ministerstva a učitelů, kteří jsou navíc více viditelní. 

Celé interview si můžete přehrát zde.

EduNews

Jak si české školství poradilo s pandemií? 
Na letní žurnalistické škole v Havlíčkově brodě pořádal Deník Nl debatu na téma „Jak si české školství poradilo s pandemií?“ 
 
Mezi diskutovanými tématy byla mimo jiné i psychický blahobyt dětí, rodičů a všech zúčastněných ve vzdělávacím procesu. 
Alarmujicí je, že podle agentury PAQ Research má až 40% učitelů deprese. Přitom tito pedagogové neradi vyhledávají pomoc odborníka, protože se mají pak pocit selhání. Dalším z načatých témat je fakt, že děti v pubertálním věku a před ním vidí ve škole hlavně socializační příležitost, a ta byla odsunuta na druhou kolej. 
 
Zmínili se i silné a slabé stránky školství. Zásadně vnímanou nevýhodou je fakt, že se děti nevedou ke flexibilitě, která je čím dál více potřeba. 
 
 
 
 
Učitelé si musí dobrý plat vyčekat. Politici by na ně neměli zase zapomenout
Platy učitelů narostly od roku 2018 o 40%. To ale nemusí stačit, je totiž třeba budovat dlouhodobý trend. Změna se totiž může projevit až později.
 
Jak je ale známo, nekvalitní pedagogové vychovávají nekvalitní doktory, kterým se nemusí povést operace, inženýry stavitele, kterým se bortí mosty a účetní, kteří ztrácí peníze. Pokud samotní pedagogové nejsou kvalitní, je lehké rozdat si pochvaly, a pak přemýšlet nad tím, čím to je, že úroveň pracovníků klesá… A ač dnešní doba mnohdy káže, i správně, jinak, peníze jsou taky motivace. 
 
 
 
 
Škola nemá přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat, myslí si předsedkyně Učitelské platformy Mazancová 
Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová tvrdí, že školy nenesou roli toho, kdo má přesvědčit děti k testování. Učitelé by měli s dětmi pracovat individuálně, aby diplomaticky vysvětlil, proč někdo nosí a někdo nenosí ochranné pomůcky. Jednoznačným pozitivem pak je zlepšení komunikace ministerstva a učitelů, kteří jsou navíc více viditelní. 
 
 

Přejete si dostávat novinky ve vzdělání

Přihlaste se k odběru a dostávejte týdenní report těch nejnovějších metod a technik ve vzdělávání z Česka a celého světa.

EduNews
Odesláním souhlasíte se zpracováním Vašich údajů.
Rubriky
EduNews

Nuda u dětí a mnoho dalšího v EduNews #2

EduNews

Ahoj, 

s novým EduNews přichází tři zajímavé zprávy ze světa vzdělávání. Tento týden bude tak trochu ojedinělý a zároveň tématický. Podíváme se na téma pocitů nudy u dětí a motivace dětí k učení. Přejeme přínosné čtení a odpočinkové sváteční volno. 

Veronika a Kryštof, EduNews

Jako prvních bych ráda doporučila tento článek, který pojednává o tématu NUDA U DĚTÍ

Nudu vnímáme primárně jako něco negativního. Znamená to, že nemáme dost ambicí, energie, a tak nejen sobě, ale i dětem plánujeme veškerý volný čas. Odborníci ale upozorňují na to, že zažívat nudu je důležitý bod v seberozvoji.

Celý článek naleznete zde. 

Také doporučuji přečíst si tuto zajímavou zahraniční studii, která zkoumala VZTAH MEZI PŘÍSTUPEM K UČENÍ A ÚSPĚCHU STUDENTŮ.

To, jak je důležitý vztah mezi přístupem k učení a úspěchem studentů dokládá zahraniční studie, která zjistila, že motivace k učení je motivační snaha člověka naučit se určitou látku. Mezi faktory, které ovlivňují motivaci k učení zahrnují výukové materiály, postoje učitelů při výuce, postoj a podpora rodiny. Dále prostředí ve kterém dítě žije a také přátelství které má s vrstevníky. Potvrzují, že když má dítě zájem o učení, přinese to dobré výsledky, je to úspěch při zkoušce nebo po zvládnutém úkolu. Vyzkoumali, že čím vyšší je u člověka motivace k učení, tím vyšším výsledkům dosahuje a naopak.

A jestli se chcete dozvědět více a zároveň si procvičit angličtinu, tak doporučuji přečíst celý článek. 

A poslední zajímavostí, a další možnost, jak si procvičit angličtinu je další studie na téma MĚŘENÍ interakce studentů v distančním vzdělávání prostřednictvím elektronické platformy a její dopad na jejich motivaci učit se během krize Covid-19

V další zahraniční studii zjistili, že úroveň interakce studentů prostřednictvím online výuky byla na vysoké úrovni. Rovněž zjistili, že není statisticky významný rozdíl v jejich motivaci pro distanční vzdělávání prostřednictvím online platformy. Dané výsledky naznačují, že mé obavy ohledně zkreslení výzkumu díky realizaci po distanční výuce nemusejí být důvodné.

Celou studii si můžete přečíst zde.

 

EduNews

Jak si české školství poradilo s pandemií? 
Na letní žurnalistické škole v Havlíčkově brodě pořádal Deník Nl debatu na téma „Jak si české školství poradilo s pandemií?“ 
 
Mezi diskutovanými tématy byla mimo jiné i psychický blahobyt dětí, rodičů a všech zúčastněných ve vzdělávacím procesu. 
Alarmujicí je, že podle agentury PAQ Research má až 40% učitelů deprese. Přitom tito pedagogové neradi vyhledávají pomoc odborníka, protože se mají pak pocit selhání. Dalším z načatých témat je fakt, že děti v pubertálním věku a před ním vidí ve škole hlavně socializační příležitost, a ta byla odsunuta na druhou kolej. 
 
Zmínili se i silné a slabé stránky školství. Zásadně vnímanou nevýhodou je fakt, že se děti nevedou ke flexibilitě, která je čím dál více potřeba. 
 
 
 
 
Učitelé si musí dobrý plat vyčekat. Politici by na ně neměli zase zapomenout
Platy učitelů narostly od roku 2018 o 40%. To ale nemusí stačit, je totiž třeba budovat dlouhodobý trend. Změna se totiž může projevit až později.
 
Jak je ale známo, nekvalitní pedagogové vychovávají nekvalitní doktory, kterým se nemusí povést operace, inženýry stavitele, kterým se bortí mosty a účetní, kteří ztrácí peníze. Pokud samotní pedagogové nejsou kvalitní, je lehké rozdat si pochvaly, a pak přemýšlet nad tím, čím to je, že úroveň pracovníků klesá… A ač dnešní doba mnohdy káže, i správně, jinak, peníze jsou taky motivace. 
 
 
 
 
Škola nemá přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat, myslí si předsedkyně Učitelské platformy Mazancová 
Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová tvrdí, že školy nenesou roli toho, kdo má přesvědčit děti k testování. Učitelé by měli s dětmi pracovat individuálně, aby diplomaticky vysvětlil, proč někdo nosí a někdo nenosí ochranné pomůcky. Jednoznačným pozitivem pak je zlepšení komunikace ministerstva a učitelů, kteří jsou navíc více viditelní. 
 
 

Přejete si dostávat novinky ve vzdělání

Přihlaste se k odběru a dostávejte týdenní report těch nejnovějších metod a technik ve vzdělávání z Česka a celého světa.

EduNews
Odesláním souhlasíte se zpracováním Vašich údajů.
Rubriky
EduNews

Čínský vzdělávací systém a jeho skrytá úskalí a další novinky v nové rubrice EduNews #1

EduNews

VR Education a spojení virtuální reality a vzdělávání

Petr Saterník, zakladatel VR Education tvrdí, že virtuální realita bude nevyhnutelnou součástí vzdělávání. Proč založil tuto firmu? 

Virtuální realita je podle něj mnohonásobně efektivnější než standardní výukové metody kvůli intenzivnějšímu zážitku z výuky. Dalším podnětem pak je fakt, že se sešel s perfektním týmem čítající experty ze vzdělávání ve firmách, video a hudební produkce a sám pak zastřešuje designové a marketingové kapitoly.  

S pomocí VR headsetu promítají 8K 3D 360° video, které je mnohem levnější a ve výsledku reálnější jak obsah vytvořený CGI grafikou. Díky sníženým nákladům je pak  VR Education dostupná i pro menší firmy. Nastává zde pak eroze výdajů v řádu  stovek tisíc či milionu korun. 
 
 
 
Čínský vzdělávací systém a jeho skrytá úskalí
Proč Čína obsazuje špičky žebříčků ve studijních výsledcích? Vysokoškolský pedagog Vít Šťastný v pořadu Události,komentáře ČT uvedl, že tento úspěch nese i svá negativa. Školství v Číně se nese ruku v ruce s ideologií a výchovou ke vlastenectví. Čínský model je postavený na memorování, tvrdé práci a tedy ustupuje kreativní myšlení a samostatné uvažování.
Čínské výsledky pak jsou sumou východních provincií, které se účastní výzkumů  Západní, zaostalejší provincie do průzkumu nevstupují. Tam je pak úroveň a kvalita vzdělání horší. Kdyby se průzkumu zúčastnily všechny provincie, tak by byl konečný výsledek horší.

Otto von Bismarck v kontextu kolonizace Afriky tvrdil, že jeho Afrika se nachází v Evropě. Tím se snažil říci, že pro Německo má větší smysl zabývat se Evropou. Možná, že v kontextu inovace vzdělávání můžeme parafrázovat německého kancléře a tvrdit, že naše Čína se v Evropě nachází také?

 Více se můžeme dočíst na tomto odkazu:
Lektorka finančního vzdělávání Veronika Kalátová o finanční gramotnosti dětí
Průzkum uvedl, že kapesné dětem vyplácí až polovina respondentů . Jen šestnáct procent uvádí, že žádné kapesné nevyplácí. Dětem je potřeba důkladně vysvětlit, jak se s financemi nakládá, uvádí lektorka.  Kdy je ale správný čas začít? Prvním momentem může být prosba o zakoupení zmrzliny, protože už v tomto momentě si dítě uvědomuje finanční transakce a vnímá obchody.
S finanční gramotností je možné začít od pátého roku, kdy potomek vnímá rozdíl mezi různými mincemi.  Nejvýznamnější období je pak desátý až patnáctý rok.
Jaká je pak nejvhodnější suma? Kapesné dětem může sloužit nejen k nákupu sladkostí, ale také k nákupu vytoužené věci. Je vhodné kapesné navyšovat o náklady, které si dítě může samo hradit. Školní potřeby a podobně. Jak půjde č as, je možné zvýšit i o náklady na jízdenky, koníčky atd.

Bankovní účet pak dítě může mít již od osmi let, ne až od první brigády. Je důležité, aby dítě postupně vědělo, jak pracovat s účtem a rozuměli, jak funguje. Ideálně na druhém stupni základní školy. V moderní době pak využijí i bezpečný způsob placení mobilem.

Další podrobnosti zde

EduNews

S novým EduNews přichází tři zajímavé zprávy ze světa vzdělávání. Tento týden bude tak trochu ojedinělý a zároveň tématický. Podíváme se na téma pocitů nudy u dětí a motivace dětí k učení. Přejeme přínosné čtení a odpočinkové sváteční volno. 

Veronika a Kryštof, EduNews

Jako prvních bych ráda doporučila tento článek, který pojednává o tématu NUDA U DĚTÍ

Nudu vnímáme primárně jako něco negativního. Znamená to, že nemáme dost ambicí, energie, a tak nejen sobě, ale i dětem plánujeme veškerý volný čas. Odborníci ale upozorňují na to, že zažívat nudu je důležitý bod v seberozvoji.

Celý článek naleznete zde. 

Také doporučuji přečíst si tuto zajímavou zahraniční studii, která zkoumala VZTAH MEZI PŘÍSTUPEM K UČENÍ A ÚSPĚCHU STUDENTŮ.

To, jak je důležitý vztah mezi přístupem k učení a úspěchem studentů dokládá zahraniční studie, která zjistila, že motivace k učení je motivační snaha člověka naučit se určitou látku. Mezi faktory, které ovlivňují motivaci k učení zahrnují výukové materiály, postoje učitelů při výuce, postoj a podpora rodiny. Dále prostředí ve kterém dítě žije a také přátelství které má s vrstevníky. Potvrzují, že když má dítě zájem o učení, přinese to dobré výsledky, je to úspěch při zkoušce nebo po zvládnutém úkolu. Vyzkoumali, že čím vyšší je u člověka motivace k učení, tím vyšším výsledkům dosahuje a naopak.

A jestli se chcete dozvědět více a zároveň si procvičit angličtinu, tak doporučuji přečíst celý článek. 

A poslední zajímavostí, a další možnost, jak si procvičit angličtinu je další studie na téma MĚŘENÍ interakce studentů v distančním vzdělávání prostřednictvím elektronické platformy a její dopad na jejich motivaci učit se během krize Covid-19

V další zahraniční studii zjistili, že úroveň interakce studentů prostřednictvím online výuky byla na vysoké úrovni. Rovněž zjistili, že není statisticky významný rozdíl v jejich motivaci pro distanční vzdělávání prostřednictvím online platformy. Dané výsledky naznačují, že mé obavy ohledně zkreslení výzkumu díky realizaci po distanční výuce nemusejí být důvodné.

Celou studii si můžete přečíst zde.

 

EduNews

Jak si české školství poradilo s pandemií? 
Na letní žurnalistické škole v Havlíčkově brodě pořádal Deník Nl debatu na téma „Jak si české školství poradilo s pandemií?“ 
 
Mezi diskutovanými tématy byla mimo jiné i psychický blahobyt dětí, rodičů a všech zúčastněných ve vzdělávacím procesu. 
Alarmujicí je, že podle agentury PAQ Research má až 40% učitelů deprese. Přitom tito pedagogové neradi vyhledávají pomoc odborníka, protože se mají pak pocit selhání. Dalším z načatých témat je fakt, že děti v pubertálním věku a před ním vidí ve škole hlavně socializační příležitost, a ta byla odsunuta na druhou kolej. 
 
Zmínili se i silné a slabé stránky školství. Zásadně vnímanou nevýhodou je fakt, že se děti nevedou ke flexibilitě, která je čím dál více potřeba. 
 
 
 
 
Učitelé si musí dobrý plat vyčekat. Politici by na ně neměli zase zapomenout
Platy učitelů narostly od roku 2018 o 40%. To ale nemusí stačit, je totiž třeba budovat dlouhodobý trend. Změna se totiž může projevit až později.
 
Jak je ale známo, nekvalitní pedagogové vychovávají nekvalitní doktory, kterým se nemusí povést operace, inženýry stavitele, kterým se bortí mosty a účetní, kteří ztrácí peníze. Pokud samotní pedagogové nejsou kvalitní, je lehké rozdat si pochvaly, a pak přemýšlet nad tím, čím to je, že úroveň pracovníků klesá… A ač dnešní doba mnohdy káže, i správně, jinak, peníze jsou taky motivace. 
 
 
 
 
Škola nemá přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat, myslí si předsedkyně Učitelské platformy Mazancová 
Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová tvrdí, že školy nenesou roli toho, kdo má přesvědčit děti k testování. Učitelé by měli s dětmi pracovat individuálně, aby diplomaticky vysvětlil, proč někdo nosí a někdo nenosí ochranné pomůcky. Jednoznačným pozitivem pak je zlepšení komunikace ministerstva a učitelů, kteří jsou navíc více viditelní. 
 
 

Přejete si dostávat novinky ve vzdělání

Přihlaste se k odběru a dostávejte týdenní report těch nejnovějších metod a technik ve vzdělávání z Česka a celého světa.

EduNews
Odesláním souhlasíte se zpracováním Vašich údajů.