Je tu pátý díl Edunews a s ním pár řádků o digitalizaci vzdělávání, ale taky přípravě na (prozatím) nevyhnutelná související tématem, jako jsou kyberšikana, ale i dopad distanční výuky na učitele. Příjemné počtení!

Se vzrůstající mírou využívání moderních technologií ve vzdělávání nesmíme opomenout ani nemilé stránky tohoto procesu, jako je například kyberšikana. Videohra Digistories: Nela vás uvede do prostředí kyberšikany, kde lze prožít scénáře, které bohužel mnohdy zažívají studenti ve školách. Abychom tuto propast poráželi, je třeba ji poznat. Naštěstí nemusíme naživo, ale lze k tomuto účelu využít tato hra.

Projekt „Jak se rychle naučit“ od Honzy Kohuta je známou platformou pro mnohé studenty, kde mohou najít způsoby studia, které následují moderní trendy. Autor píše milou, přívětivou formou, která se dobře čte mladým lidem. Doporučujeme si stránky pročíst, protože vzdělávání by mělo být jako cvičení. Nepolevovat v dlouhodobém horizontu a soustavně se snažit. Přečtěte si více a povězte svým studentům a lidem ve vašem okolí o projektu Jakserychlenaucit.

Velkým tématem v dnešní době je psychologický blahobyt, a proto bychom se o něm všichni měli vzdělávat. A proč o něm píšeme? Je to například i kvůli tomu, že se distanční výuka podepsala na psychickém stavu učitelů. Poznáme-li svá úskalí, dokážeme jim efektivněji čelit.

S časopisem Psychomat jsme navázali spolupráci, a nejen proto doporučujeme, abyste na něj mrkli a rozšířili své povědomí o duševním zdraví. Doporučujeme je sledovat na sociálních sítích pro užitečné tipy a informace. Více se dočtete zde.

Moc děkujeme za vaši pozornost a jako vždy – nebojte se nám dávat jakoukoliv zpětnou vazbu. Upřímně ji uvítáme, aby pro vás Edunews bylo co nejpřínosnější. Těšíme se na vás příští týden.

Kryštof, Educator.

Jak si české školství poradilo s pandemií? 
Na letní žurnalistické škole v Havlíčkově brodě pořádal Deník Nl debatu na téma „Jak si české školství poradilo s pandemií?“ 
 
Mezi diskutovanými tématy byla mimo jiné i psychický blahobyt dětí, rodičů a všech zúčastněných ve vzdělávacím procesu. 
Alarmujicí je, že podle agentury PAQ Research má až 40% učitelů deprese. Přitom tito pedagogové neradi vyhledávají pomoc odborníka, protože se mají pak pocit selhání. Dalším z načatých témat je fakt, že děti v pubertálním věku a před ním vidí ve škole hlavně socializační příležitost, a ta byla odsunuta na druhou kolej. 
 
Zmínili se i silné a slabé stránky školství. Zásadně vnímanou nevýhodou je fakt, že se děti nevedou ke flexibilitě, která je čím dál více potřeba. 
 
 
 
 
Učitelé si musí dobrý plat vyčekat. Politici by na ně neměli zase zapomenout
Platy učitelů narostly od roku 2018 o 40%. To ale nemusí stačit, je totiž třeba budovat dlouhodobý trend. Změna se totiž může projevit až později.
 
Jak je ale známo, nekvalitní pedagogové vychovávají nekvalitní doktory, kterým se nemusí povést operace, inženýry stavitele, kterým se bortí mosty a účetní, kteří ztrácí peníze. Pokud samotní pedagogové nejsou kvalitní, je lehké rozdat si pochvaly, a pak přemýšlet nad tím, čím to je, že úroveň pracovníků klesá… A ač dnešní doba mnohdy káže, i správně, jinak, peníze jsou taky motivace. 
 
 
 
 
Škola nemá přesvědčovat rodiče, aby nechali děti testovat, myslí si předsedkyně Učitelské platformy Mazancová 
Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová tvrdí, že školy nenesou roli toho, kdo má přesvědčit děti k testování. Učitelé by měli s dětmi pracovat individuálně, aby diplomaticky vysvětlil, proč někdo nosí a někdo nenosí ochranné pomůcky. Jednoznačným pozitivem pak je zlepšení komunikace ministerstva a učitelů, kteří jsou navíc více viditelní. 
 
 

Přihlaste se k odběru a dostávejte týdenní report těch nejnovějších metod a technik ve vzdělávání z Česka a celého světa.

EduNews
Odesláním souhlasíte se zpracováním Vašich údajů.